Bezdrátové sítě se v současnosti používají na všech možných místech. Jedná se o snadnou instalaci spojení, které je dostupné pro každého (doopravdy pro každého) v dané lokalitě, aniž by bylo nutné zajišťovat pracně instalaci kabelových rozvodů. Tedy, téměř dokonalá technologie spojení. Ale jaké jsou hrozby, tedy zvláště reálné hrozby pro tento způsob komunikace?
Prvním a základním problémem bezdrátové technologie je vlastní přenosové médium. Díky vysílání elektromagnetických
vln je tak možným příjemcem kdokoliv, kdo dokáže signál zachytit a má odpovídající technologii pro jeho příjem.
Jedinou ochranou před neoprávněným přístupem do sítě je tak pouze kvalitní kryptografie.
Wi-Fi sítě dle generace obsazují pásma definovaná IEEE standardy. Jedná se o frekvenční oblasti okolo 2,4GHz,
5GHz, 6GHz a 60GHz. Pásma 2,4GHz a 5GHz patří mezi ISM (Industry, Scientific, Medical), tedy frekvence volně
použitelné. Na frekvenci 2,4GHz pracují i další technologie, jako je Bluetooth, mikrovlnné trouby a některé další
technologie pro LAN nebo PAN komunikaci (PAN znamená Personal Area Network, zpravidla nositelná elektronika).
Kmitočty okolo 2,4GHz jsou hodně pohlcovány vlhkostí. U frekvencí 5GHz a 6GHz dochází k pohlcování dalšími
materiály, jako je například zdivo, ale nejvyšší vliv na útlum má opět vlhkost. Jedná se o vliv silné
dielektrické relaxace vodních molekul. V překladu, voda má své póly a snaží se vnějšímu elektrickému poli
přizpůsobit. Protože to díky vysoké frekvenci nestihne, část energie pohltí a využije na překonání vazby
s ostatními molekulami, tedy se zahřeje. Pro frekvenci 60GHz je situace odlišná, zde vlhkost nehraje roli.
Díky vysoké frekvenci musí být mezi vysílačem a přijímačem přímá viditelnost. Protože je ale tento kmitočet
v rezonančním pásmu molekuly O2, dochází zde k výraznému útlumu a to až 15dB/km.
Pro uvedená frekvenční pásma jsou vysílací výkony omezeny zpravidla lokálními zákony. Výkon se udává jako EIRP
(Equivalent Isotropically Radiated Power), tedy ekvivalent stejnoměrně vyzářeného výkonu všesměrovou anténou.
Většinou ale platí přibližně následující pravidla:
Z hlediska propustnosti záleží na šířce vlastního kanálu, těch může být pro určité pásmo několik. Zpravidla
se používají rozsahy 20MHz do rychlosti 150 Mbps, 40MHz do 300Mbps, 80MHz do 600Mbps a 160MHz do 1200Mbps.
Jedná se o maximální propustnost, nikoliv o stabilní rychlost.Tato propustnost klesá s počtem sítí na jedné
frekvenci. Důvodem je jejich vzájemné rušení, protože sítě o tato pásma soupeří. Další problémy s propustností
nastávají uvnitř sítě, kde o přístup k médiu může mít zájem několik klientů současně.
A jaký je vlastně dosah u těchto frekvencí? Záleží nejenom na vysílacím výkonu a anténě vysílače, ale i na anténě
přijímače. Běžné prutové antény pracují na vzdálenost několika desítek metrů, teoreticky až nižší jednotky stovek
metrů v otevřeném terénu. Zcela jiné charakteristiky bude ale mít směrová anténa, kdy je možné komunikovat
za vhodných podmínek i na vzdálenost 2,5 - 4km. Obecně ale není možné bez zesilovače porušujícího normy (technické
kvůli interferencím a chování kvůli obyčejné slušnost) dosáhnout komunikací až „za obzor“.
Výhodou fyziky je možnost si uvedené údaje s jistou mírou přesnosti dopočítat. Kupodivu výpočet není až tak
složitý, jen je potřeba splnit několik podmínek. Zde je několik kroků, které mohou lépe pochopit vliv konkrétní
situace.
Přepočet vysílacího výkonu
Výkon se standardně udává ve W, ale vysílací výkon zpravidla v dBm. Uvedený vzorec slouží pro převod mezi těmito
jednotkami. Při přepočtu je ale nutné si dát pozor a převést výkon z W na mW, tedy vynásobit 1000.
P[dBm]=10⋅log10(P[mW])
Vysílací výkon P[dBm]
Vysílací výkon P[mW]
Útlum volným prostorem
Přestože se to nezdá, i šíření volným prostorem vytváří útlum. S rostoucí vzdáleností klesá síla signálu, inženýrská
poučka tvrdí přibližně se čtvercem vzdálenosti.
LFS[dB]=20log10⋅((4πdf)/c)
Vzdálenost d (km)
Vysílací frekvence f (MHz)
Rychlost světla c
Útlum překážkami
Zde je nutné modelování situace a jednoduché vzorce neexistují. Na šíření signálu má vliv jak útlum, tak odrazy
a případné difrakční vzory (skládání vln, které vede k zesílení nebo útlumu). Proto se zpravidla používají pouze
přibližné hodnoty, případně je nutné změřit konkrétní situaci. Některé z přibližných hodnoty jsou uvedeny v tabulce.
Protože se jedná se o ukázku, nikoliv kompletní výčet, je nutné si konkrétní hodnoty dohledat. Obecně ale platí,
že tento útlum se s vyšší frekvencí zvyšuje.
Překážka | Přibližný útlum [dB] |
Sklo (okno) | 2-4 dB |
Dřevěná stěna | 5-10 dB |
Sádrokartonová příčka | 3-6 dB |
Cihlová zeď | 8-15 dB |
Betonová zeď | 15-30 dB |
Železobetonová zeď | 20-40 dB |
Listnatý strom (v létě) | 10-20 dB |
Lidské tělo (2,4GHz) | 3-6 dB |
Rovnice pro výpočet přijatého výkonu (Pr)
Komunikace vždy existuje mezi dvěma a více body, tedy mezi příjemcem a odesílatelem. Mají na ni vliv
jak vysílací výkon, tak zisk vyzařovací nebo přijímající antény a samozřejmě útlum na cestě.
Pr=PTX+GTX+GRX−(LFS+LO)
Výkon vysílací antény PTX (dBm)
Zisk vysílací antény GTX (dB)
Zisk přijímající antény GRX (dB)
Útlum volným prostorem LFS (dB)
Útlum překážkami LO (dB)
Citlivost přijímače a zisk antény
Standardně mají Wi-Fi zařízení citlivost -90dBm. Pokud jsou ale doplněny kvalitnější anténou,
jejich zisk se zvětší. Tedy pokud budu mít na běžné anténě s 3dBi signál o síle -70dBm a současnou
anténu nahradím novou, k čemu dojde? Pokud původní anténu 3dBi nahradím anténou 18dBi, přijímač
namísto původních -70dBm získá signál odpovídající -55dBm. Jde tedy o jednoduchý vzorec.
Efektivní citlivost=ATX−GRX
Citlivost zařízení GRX (dBm)
Zisk přijímající antény GRX (dBi)
Hledat Wi-Fi sítě v okolí není problém. A to ani v případě, kdy nemají zveřejněné SSID. Přesto dodnes
existují lidé, kteří raději uvedené označení sítě schovají. Tak trochu mi to připomíná pštrosa, co se snaží
schovat hlavu do písku, ale stojí na betonovém panelu. Procházení pásma a hledání sítí se stalo dokonce
zábavou, nazývanou WarDriving. Historie tohoto termínu vede k filmům jako jsou
Válečné hry (War Games). Zde se hlavní postava omylem připojí namísto ke školnímu počítači k systému
řídícímu americkou raketovou obranu a málem rozpoutá třetí světovou válku.
Někdy po roce 2000 se wardriving stal zábavou pro určitou skupinu IT nadšenců, která začala monitorovat
dostupné sítě a jejich zabezpečení. Ve většině měst tak vznikaly mapy, autoři si vzájemně vyměňovali pozice
vysílačů. Později vznikly projekty mapující tyto sítě, které se postupně vynášejí do mapových podkladů jako
je Wigle.net, WiFiMap.io a další.
Podobným způsobem jsou konec konců dnes mapované i další služby. Pokud by jste měli zájem například o ověření
dostupnosti 4G či 5G sítí, v Čechách je možnost použít portál ČTÚ,
v Anglii pak podobný Signal checker, případně celosvětově
NPerf.
Přestože wardriving je dnes už tak trochu historická odbočka, není zcela mrtvý. Může ho provozovat každý,
kdo má počítač nebo mobil. Pro mapování sítí jsou dostupné nástroje jako je NetStumbler,
Kismet, AirCrack-NG
a spousta dalších. Ty pracují zpravidla pod různými operačními systémy (Android, BSD, Linux, OSX a Windows),
případně existují pro dané operační systémy náhrady. Pokud tak někdo v okolí používá mapování Wi-Fi sítí
a projde se nedaleko vašeho vysílače (přístupového bodu), dojde k jeho zanesení do mapy. Zda má nebo nemá
SSID je zcela jedno. Prostě jenom nemá název, ale vysílá, proto existuje.
V případě detekce jsou v zásadě dva způsoby, jak zjistit alespoň přibližně umístění vysílacího bodu. První
je měření z několika míst a na základě mapy síly signálu určit přibližný zdroj. Druhý způsob je podobný,
ale dochází k měření přesného času vysílání určitých signálů. Vzhledem ke vzdálenosti od vysílacího bodu
a potřeby dosáhnout určité přesnosti to znamená extrémně přesnou synchronizaci času s přesností na ns. To
dovoluje určit polohu s přesností na 1m. Obdobným způsobem je možné využít tři spojené počítače, kde jeden
je posunutý o trochu výše. To dovoluje určit azimut a elevaci. Opět je vyžadován kvalitní časový zdroj, této
přesnosti není jednoduché dosáhnout. Z uvedeného důvodu proto zpravidla postačuje měření síly signálu
dané sítě.
Vlastní metoda spojení je definována standardy. Zahrnuje modulaci přenášeného signálu, stejně jako frekvenční oddělení jednotlivých komunikačních kanálů v rámci použitého pásma. Do standardu Wi-Fi 6 docházelo ke kolizím díky náhodnému přístupu k médiu CSMA/CA (Carrier Sense Multiple Access with Collision Avoidance). V rámci standardizace se objevovaly snahy tento problém řešit a počet kolizí omezit pomocí tvorby časových plánů. Od standardu Wi-Fi 6 došlo k použití frekvenčního a časového oddělení, kdy jsou dle počtu dostupných stanic alokovány časové a frekvenční sloty, takzvané resource unit. Mimo těchto podmínek dochází k výrazným změnám při komunikaci použitím MIMO technologie (Multiple Input, Multiple Output).
Standard | Označení | Rok vydání | Pásmo (GHz) | Kanál (MHz) | Max. rychlost (Mb/s) | Modulace | MIMO |
IEEE 802.11 | Wi-Fi 0 | 1997 | 2,4 | 22 | 2 | DSSS FHSS | Ne |
IEEE 802.11b | Wi-Fi 1 | 1999 | 2,4 | 22 | 11 | DSSS | Ne |
IEEE 802.11a | Wi-Fi 2 | 1999 | 5 | 5 10 20 | 54 | OFDM | Ne |
IEEE 802.11g | Wi-Fi 3 | 2003 | 2,4 | 5 10 20 | 54 | OFDM | Ne |
IEEE 802.11n | Wi-Fi 4 | 2009 | 2,4/5 | 20 40 | 600 | OFDM | MIMO 4 |
IEEE 802.11y | - | 2008 | 3,7 | 5 10 20 | 54 | OFDM | Ne |
IEEE 802.11ac | Wi-Fi 5 | 2013 | 5 | 20 40 80 160 | 6928 | OFDM | MU-MIMO |
IEEE 802.11ad | - | 2012 | 60 | 6757 | DMG | Ne | |
IEEE 802.11ax | Wi-Fi 6 | 2019 | 2,4/5 | 20 40 80 80+80 | 600–9608 | OFDMA | MU-MIMO 8 |
IEEE 802.11ax | Wi-Fi 6E | 2020 | 2,4/5/6 | 20 40 80 80+80 | 600–9608 | OFDMA | MU-MIMO 8 |
IEEE 802.11be | Wi-Fi 7 | 2025 | 2,4/5/6 | 80 80+80 160+80 160+160 320 | 1376–46120 | MU-MIMO 8 | |
IEEE 802.11bn | Wi-Fi 8 | 2028 | 2,4/5/6 | 100 000 | 100 000 |
Pro přihlášení do sítě a šifrování komunikace se historicky objevuje velké množství algoritmů. Uvedené ochrany byly postupně zlomeny a následně nahrazeny úspěšnějším postupem. Z dnešního pohledu tak slabé metody nelze doporučit. V současnosti je řešením algoritmus WPA3, který ale bude nutné během několika let nahradit. Důvodem je jeho nedostatečná ochrana proti útokům za pomoci kvantových počítačů. Přesto, nedokážu si představit, kdy by se útok na Wi-Fi síť s použitím kvantových počítačů vyplatil. To ale není obhajobou proti případnému přechodu na novější technologie, je to pouze argument pro analýzu rizik.
Standard | Označení | Rok vydání | WEP | WPA | WPA2 | WPA3 |
IEEE 802.11 | Wi-Fi 0 | 1997 | Ano | Ne | Ne | Ne |
IEEE 802.11b | Wi-Fi 1 | 1999 | Ano | Doplněno | Ne | Ne |
IEEE 802.11a IEEE 802.11g | Wi-Fi 2 Wi-Fi 3 | 1999 2003 | Kompatibilita | Ano | Doplněno | Ne |
IEEE 802.11n | Wi-Fi 4 | 2009 | Ne | Ano | Ano | Ne |
IEEE 802.11ac | Wi-Fi 5 | 2013 | Ne | Ano | Ano | Doplněno |
IEEE 802.11ax | Wi-Fi 6/6E | 2019 | Ne | Kompatibilita | Ano | Ano |
IEEE 802.11be | Wi-Fi 7 | 2025 | Ne | Ne | Ano | Ano |
IEEE 802.11bn | Wi-Fi 8 | 2028 | Ne | Ne | Neznámé | Ano |
Jak je vidět, v průběhu času docházelo k obměně mechanismů, kdy staré a nevyhovující byly postupně nahrazovány novějšími. Zároveň byl požadavek na zajištění zpětné kompatibility alespoň po omezenou dobu, důvodem byly investice stran výrobců zařízení a velké množství instalovaných produktů. Přejít ze dne na den na novější algoritmy prostě nebylo ani technicky, ani ekonomicky schůdné, přestože by to bylo žádoucí. Jak jsou ale zabezpečeny jednotlivé technologie po kryptografické stránce? Jak je zajištěna důvěrnost (confidentiality) a celistvost (integrity)?
Mechanismus | IV | Algoritmus | Šířka klíče | Kontrola | Správa klíčů |
WEP-64 | 24-bit | RC4-40 | 40-bit | CRC-32 | NE |
WEP-128 | 24-bit | RC4 | 104-bit | CRC-32 | NE |
WEP-152 | 24-bit | RC4 | 128-bit | CRC-32 | NE |
WEP-256 | 24-bit | RC4 | 232-bit | CRC-32 | NE |
WEP2 | 128-bit | RC4 | 128-bit | CRC-32 | NE |
WPA-PSK | 48-bit | RC4 | 256-bit | MIC | 4-Way výměna |
WPA-TKIP | 48-bit | RC4 | 256-bit | MIC | 4-Way výměna |
WPA-EAP | 48-bit | RC4 | 256-bit | MIC | 4-Way výměna |
WPA2-PSK | 48-bit | AES-128 CCM | 128/192/256-bit | CBC-MAC | 4-Way výměna |
WPA2-TKIP | 48-bit | RC4 | 256-bit | MIC | 4-Way výměna |
WPA2-CCMP | 48-bit | AES-128 CCM | 128/192/256-bit | CBC-MAC | 4-Way výměna |
WPA2-EAP | 48-bit | AES-128 CCM | 128/192/256-bit | CBC-MAC | 4-Way výměna |
WPA2-GCMP | 48-bit | AES-128 GCM | 128/192/256-bit | GHASH | 4-Way výměna |
WPA3 | 256-bit | AES-128 CCM | 128/192/256-bit | CBC-MAC | WPA3-SAE |
WPA3 | 256-bit | AES-128 GCM | 128/192/256-bit | GHASH | WPA3-SAE |
Poznámky:
Z hlediska důvěrnosti dat patrně nejhorším možným způsobem použití WEP, WEP2, WPA nebo WPA-TKIP. Uvedené algoritmy využívají
starý a zranitelný algoritmus RC4, který je s dnešními počítači možné relativně snadno zlomit. Slabiny uvedeného algoritmu
byly známy již od roku 2008 (soutěž eStream), první účinné metody útoku se objevily okolo roku 2012 a v roce 2015 byl
zcela zlomen. V současnosti je možné WEP zlomit pod minutu, WEP2 v řádu minut. Novější WPA může být zlomeno přibližně
do 10 minut, WPA2-TKIP pod půl hodiny. Pro více informací doporučuji stránku "RC4 No More"[1].
Z hlediska důvěrnosti informací jsou přijatelnou ochranou mechanismy založené na algoritmu AES, ale k tomu je nutné poskytnout
více informací. Důvodem je vliv autentizačních mechanismů, které zajišťují přístup do sítě.
V případě konfigurace Wi-Fi sítí je pro ochranu sítí nutné znát současné metody útoků. To dovoluje odpovídajícím způsobem bránit infrastrukturu před možným napadením. Tato část popisuje možné útoky, ale není cílem podat zcela vyčerpávající přehled.
Název útoku | Útok | Zasažené standardy |
WEP cracking | Dešifrování provozu | WEP WEP2 WPA WPA2-TKIP |
WPA/WPA2 PSK brute-force | Získání přihlašovacích údajů a dešifrování provozu | WPA WPA2 |
KRACK | Dešifrování provozu | WPA2 |
kr00k | Dešifrování provozu | WPA2 |
PMKID attack | Získání přihlašovacích údajů a dešifrování provozu | WPA2 |
FragAttacks | Manipulace s provozem bez znalosti hesla a dešifrování provozu | WEP WEP2 WPA WPA2 WPA3 |
Deauthentication attack | Odpojení klientů | WEP WEP2 WPA WPA2 WPA3 |
Evil Twin Karma attack | Získání přihlašovacích údajů od uživatelů a dešifrování provozu | WEP WEP2 WPA WPA2 WPA3 |
Dragonblood | Získání přihlašovacích údajů a dešifrování provozu | WPA3 |
WEP cracking
Využívá slabin v šifrovacím algoritmu RC4 a opakování IV (Initialization Vector) k dešifrování provozu.
Ochranou je přechod na WPA2 nebo WPA3, v žádném případě nepoužívat nepoužívat WEP, WEP2, WPA a WPA2-TKIP.
Jiná ochrana není možná. Útok je možné provést v řádu jednotek minut [2].
WPA/WPA2 PSK brute-force
Jedná se o slovníkové útoky na předem sdílený klíč (PSK) pomocí zachycení handshake u WPA a WPA2. Řešením
je použití silných hesel a přechod na WPA3-SAE [3].
KRACK (Key Reinstallation Attack)
Zneužívá opětovnou instalaci klíče během 4-cestného handshake k dešifrování provozu. Je možné ho zneužít
proti WPA2. Řešením je přechod na WPA3, aktualizace firmwaru zařízení je pouze za účelem ztížení práce útočníkovi [4].
Kr00k
Varianta útoku KRACK, jedná se o chybu Wi-Fi chipsetu dvou výrobců [5].
PMKID attack
Získání PMKID z handshake a offline slovníkový útok na heslo. Postihuje WPA2 a ochranou je jak použití silných
hesel, tak přechod na WPA3 [].
FragAttacks
Využívá zranitelností v fragmentaci a agregaci rámců k injekci škodlivých paketů. Zasahuje všechny zařízení
používající algoritmy WEP až WPA3 [7]. Ochranou je aktualizace firmware.
Deauthentication attack
Odesílá podvržené deauthentizační rámce (odhlášení) k odpojení zařízení od sítě. Postihuje všechny technologie,
řešením je použití 802.11w (Management Frame Protection) a přechod na WPA3.
Evil Twin a Karma attack
Jedná se o vytvoření falešného AP s cílem odposlechu nebo získání přihlašovacích údajů. Protože při přihlašování
dochází k ověření klienta, nikoliv serveru, je obtížné se tomuto útoku bránit a postihuje všechny technologie.
Částečným řešením se tak stává ověřování certifikátů, použití VPN nad Wi-Fi spojením a přechod na WPA3. V současnosti
je možné použít pro tento typ útoku zakoupené zařízení PineApple, případně si vytvořit vlastní řešení.
Dragonblood
Analyzuje slabiny v SAE handshake WPA3 s cílem umožnit offline útoky na hesla. Postihuje WPA3, řešením je aktualizace
firmware a použití silných hesel.
Mimo uvedených útoků existují další útoky. Některé míří například na úvodní konfiguraci klienta, kterou umožňuje technologie
WPS (Wireless Protection Setup). Ta je zranitelná v případě použití krátkých nebo defaultních PINů (viz. nástroj Reaver). Dále
tu je sada útoků, která je pojmenována dle nejčastějších míst kde k nim může dojít - cafe, cafe crack, caffé latte ....
Dle současných informací je udržení jisté úrovně bezpečnosti Wi-Fi sítí značně náročníé. Dobře řízená
bezdrátová síť má rizika minimální, přesto tu nějaká jsou. Na rozdíl od metalických rozvodů je možné se
k infrastruktuře připojit vzdáleně a to řádově ve stovkách metrů. Řešením tohoto problému je jednak použití
novějších technologií, které omezí signál mimo budovu, jednak tvrdší řízení přístupů na úrovni sítě.
Pro tvrdší řízení sítě je možné použít několik metod. Jednak se jedná o vypnutí WPS, dále o autentizaci
na úrovni sítě pomocí IEEE 802.1X a oddělení bezdrátové sítě od zbytku infrastruktury pomocí firewallu.
Jako poslední možnost se jedná o použití VPN pro překlenutí potenciálně nebezpečné infrastruktury. To se konec
konců doporučuje i na veřejných Wi-Fi hotspotech jako ochrana před možným odposlechem komunikace.
Proto musí dojít v případě použití Wi-Fi sítí k odpovídající analýze rizik. Jsou situace, kdy už samotný
útok na infrastrukturu přináší vyšší náklady než možný zisk pro útočníka. Ale rozhodnutí leží na vlastníkovi
sítě. Tento článek slouží pouze pro poskytnutí základních informací ohledně bezpečnosti.
1. Úvodní ustanovení
1.1. Tyto všeobecné obchodní podmínky jsou, není-li ve smlouvě písemně dohodnuto jinak, nedílnou součástí všech smluv týkajících školení, pořádaných nebo poskytovaných školitelem, Jan Dušátko, IČ 434 797 66, DIČ 7208253041, se sídlem Pod Harfou 938/58, Praha 9, zapsané u Úřadu městské části Praha 9 (dále jen „školitel“).2. Vznik smlouvy přihlášením ke kurzu
2.1. Přihláškou se rozumí jednostranný úkon objednatele adresovaný školiteli prostřednictvím datové schránky s identifikací euxesuf, e-mailu na adresu register@cryptosession.cz nebo register@cryptosession.info, internetových stránek cryptosession.cz, cryptosession.info nebo kontaktním telefonem +420 602 427 840.3. Zánik smlouvy zrušením přihlášky
3.1. Přihláška může být objednatelem zrušena pomocí e-mailu, nebo pomocí datové schránky.4. Cena a platební podmínky
4.1. Odesláním přihlášky objednatel akceptuje smluvní cenu (dále jen účastnický poplatek) uvedenou u daného kurzu.5. Podmínky školení
5.1. Školitel je povinnen informovat objednatele 14 dní dopředu o místě a času školení, včetně termínu zahájení a ukončení denního programu.6. Reklamace
6.1. Pokud je účastník hrubě nespokojen s průběhem kurzu, je školitel o této informaci vyrozuměn.7. Autorská práva k poskytnutým materiálům
7.1. Školicí materiály poskytnuté školitelem v rámci konání školení splňují znaky autorského díla dle zákona č. 121/2000 Sb.8. Zodpovědnost
8.1. Školitel nepřebírá odpovědnost za nedostatky ve službách kterékoliv třetí strany, kterou využívá při školeních.9. Platnost podmínek
9.1 Tyto všeobecné obchodní podmínky jsou platné a účinné od 1. října 2024.Informace o sběru a zpravování osobních údajů
Zpracovatel Jan Dušátko (dále jen „Správce“), dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, dále jen „Nařízení“) zpracovává osobní údaje. Dále jsou rozepsané jednotlivé osobní údaje, které jsou součástí zpracování při konkrétních aktivitách u této webové prezentace a v rámci obchodního styku.Informace o záznamech přístupu na webovou prezentaci
Tento web nesbírá žádné cookies. Stránka nepoužívá ani žádné analytické scripty třetích stran (sociální sítě, cloud provideři). Z těchto důvodů je také nabízena volba pro zobrazení mapy formou odkazu, kde primárním zdrojem je OpenStreet a alternativy pak často používané Mapy společnosti Seznam, a.s., případně Google Maps společnosti Google LLC Inc. Využití jakéhokoliv z těchto zdrojů je zcela na libovůli uživatelů těchto stránek. Správce nenese odpovědnost za sběr dat realizovaný těmito společnostmi, neposkytuje jim data o uživatelích a na sběru dat nespolupracuje.Informace o kontaktování provozovatele stránek
Formulář pro kontaktování provozovatele stránek (správce) obsahuje následující osobní údaje: jméno, příjmení, e-mail. Tyto údaje jsou určeny jen a pouze pro tuto komunikaci, odpovídající oslovení uživatele a jsou udržovány po dobu nezbytnou k naplnění účelu, maximálně pak po dobu jednoho roku, pokud si uživatel neurčí jinak.Informace o objednávkovém formuláři
Pro případ zájmu o objednávku formulář obsahuje více údajů, tj. jméno, příjmení, e-mail a kontaktní údaje na organizaci. Tyto údaje jsou určeny jen a pouze pro tuto komunikaci, odpovídající oslovení uživatele a jsou udržovány po dobu jednoho roku, pokud si uživatel neurčí jinak. V případě, kdy na základě této objednávky dojde k uzavření obchodního vztahu, budou nadále správcem udržovány pouze informace vyžadované českými zákony na základě obchodních vztahů (název a adresa společnosti, číslo bankovního účtu, typ kurzu a jeho cena).Informace o dokumentu o absolovování kurzu
V rámci kurzu je vydán zpracovatelem dokument o absolovování kurzu. Tento dokument obsahuje následující údaje: jméno a příjmení studenta, název a datum absolovování kurzu a jméno zaměstnavatele. Uvedené informace se následně používají pro tvorbu lineárního stromu hashí (nemodifikovatelný záznam). Tato databáze obsahuje pouze informace o poskytnutých jménech a názvech společností, které mohou a a nemusí odpovídat realitě a je udržován zpracovatelem pro případné opětovné vystavení nebo ověření vydání dokumentu.Práva subjektu osobních údajů
Zákazník nebo návštěvník tohoto webu má možnost požádat o informace o zpracování osobních údajů, právo požadovat přístup k osobním údajům, případně právo požádat o opravu nebo výmaz veškerých dat, které by o něm byly vedeny. V případě výmazu tento požadavek není možné splnit pouze pokud se nejedná o data nezbytně nutná v rámci obchodního styku. Zákazník nebo návštěvník webu má dále právo na vysvětlení týkající se zpracování jeho osobních údajů, pokud tento zjistí nebo se domnívá, že zpracování je prováděno v rozporu s ochranou jeho soukromého a osobního života nebo v rozporu s platnými právními předpisy a právo požadovat odstranění takto vzniklého stavu a zajištění nápravy.